Have a bloody good birthday!

Omlouvám se za menší výpadek, ale to víte, múza neni kurva prodejná a nepřijde na zavolanou. I kdyby se náhodou bez předchozího avíza stavila, pravděpodobně by našla redaktorku Bobkovýho listu ve značně podroušeném stavu...
Vrátíme se zpátky o 2 tejdny. Oslavě narozenin jsem se sebestředností sobě vlastní dycky přikládala velkej význam...od oslav v dětskym koutku v Mekáči (mamí, dostaneme všechny Happy Meal?) přes nesmělé teenage akce u nás doma (chtěla bych vidět, jak by se dneska 15 spolužáků zabavilo na celej večer s 10 Friscama) po deliria tremens v Pivoňce. Ovšem dycky s (víceméně) spřízněnýma dušema. Po 10 dnech povrchních a lehce nucenejch známostí jsem fakt neměla chuť si v sobotu připomínat, že všichni, na kterejch mi záleží, jsou na druhý půlce planety. Tohle rozpoložení umocnila i čtvrteční uvítací párty pro erasmáky...nečekala jsem, že by si studentíci na výjezdu krátili vlahé mexické večery předčítáním poezie a diskuzemi na téma Plánované rodičovství, ale tuto?! Při pohledu na natřískanej parket se mi vybavila Terky krutopřísná placka (hrdě nošena na školní batožince roku 2003)  s nápisem "Říkej mi broučku a já po Tobě polezu". Vypadalo to na šampionát světový úrovně, soutěžilo se zejména v disciplíně flusni-mi-do-krku a votři-si-vo-mě-ty-upocený-pracky. Z hlubokého zamyšlení o pokleslé morálce dnešní společnosti mě vytrhla Brazilka: "Víš, já jsem minulej pátek spala s támhletim Němcem...jenže v sobotu mě viděl odcházet s jednim Čechem, tak se asi naštval a dneska dělá do tý Francouzky..ale né, i Čech byl dobrej, ale chci znova Němce, co mam dělat?".  Slovy nejmenovaného internetového prohlížeče: Ale toto je nepříjemné! Se svym " I wouldn't cheat on my boyfriend" jsem tu za zapšklou světici, náboženství "I just hope that everbody's using rubbers" má podstatně víc stoupenců. Úspěšně se proto realizuju v roli drbny, holky u snídaně přihodí svoje poznatky, vyhlásíme střelce večera a těšíme se na další mejdan. Obávam se ovšem, že tempo přílivu šprochů není trvale udržitelný, protože do měsíce proběhne veškerá výměna genetickejch informací.
Pátek byl podstatně lepší, 70 lidí se naštouchalo na jednu střechu v centru. Povzbuzená litrem vína jsem se jala diskutovat o cestováni a Kunderovi s Mexičanama (na dně druhý flašky ovšem čekala krutá pravda a zjištění, že spíš jenom přikyvuju). O půlnoci mi začali kaktusové gratulovat, pustili mi pár songů a 23. rok existence se při pohledu na veřejný osvětlení v dáli nezdál tak marnej. Skončila jsem s nima nad ránem marnýma, ač zábavnýma pokusama o tanec salsy a falešnym zpěvem mariachi.
Sobotu jsem luxusně proflákala, na večer se odebrala do Walmartu a koupila si girlandu, dort a 1,75 Bacardi. Pozvala jsem asi 15 zahraňáků k nám na byt. Kitty mi uvařila večeři (naneštěstí je v kuchyni ještě větší analfabet než já, tudíž tepelná úprava květáku a brokolice spočívala v ohřevu na pánvi) a Laura (francouzská spolubydlící) mi upekla buchtu. Před desátou se pomalu začali trousit hosté (zvyknout si k oficiálním začátkům přičítat hodinu a půl je náramně jednoduchý). Zábava přišla ještě dýl s Mexičanama. Ty jsem nikde nenabalila (ačkoliv musim namyšleně uznat, že cokoliv s tmavší než olivovou pletí na mě dycky letělo,což v případě Arabů, Indů a podobnejch kofolek neni žádná výhra), jsou to kamarádi mýho Big Brothera, kterej mi tu má pomáhat s erasmáckýma trápeníma. Díky nim jsem si mohla vychutnat mexickou tradici, podle který si oslavenec musí kousnout nenaporcovanýho dortu bez použití rukou (ano, hádáte zcela správně, chytí vás za krk a utřou to pracný nalíčení podle poslední Elle do šlehačky a polevy). Ani jsem se nestihla pořádně ztratit v časovejch posloupnostech, subjuntivech a další úskalích španělštiny, najednou byly 3 ráno a náš "depa" (zkratka slova departamento) praskal pod náporem 30 lidí. V 5 ráno plantážníci uznali, že ani dneska mě tu salsu nenaučí (vysvětlujte jim, že v Evropě si vystačíme s broušenim nebo kolegiálním vrávoráním v kroužku), trochu to tu poklidili a odešli. Seděla jsem v naší obejvákokuchyni, zbořená jako berlínská zeď, a pouštěla si youtube. Najednou slyším dupání a funění, za který by se nestyděl ani muflon, načež dovnitř vpadne (úplně cizí) týpek a okamžitě za sebou zamkne. Pokud se o mě v tomhle momentu ještě nebojíte, dovolte mi poznamenat, že mu z ksichtu chčijou Niagáry krve. K smrti vyděšenej je ovšem jenom on, mně to trojka na žíle neumožňuje. Posadí se na gauč a fňuká, mezi hekama je rozumět akorát "puta madre". Na moje pohostinný "nechceš vodu, nemam zavolat taxíka?" moc nereaguje...To už se ovšem vzbudí Kitty, přichází do kuchyně a valí voči, jak jí jenom asijská kožní řasa umožňuje. Týpek se zvedá a míří do útrob bytu, naivně si myslim, že na záchod...směle si sedá na mojí postel a vypadá, že mu tu malinovku utře do polštáře, čímž mě teda dorazí a snažim se ho vypakovat. On jenom koulí bulvama, ať jsem potichu, evidentně po něm jdou. Nakonec se poslušně vrátí do kuchyně, obhlídne situaci z okna a nakonec odchází. Asi to zní děsivě, ale pokud máte slušnou průpravu z domova a jste zvyklí otvírat dveře sousedovo submisivním partnerkám, který trochu dostaly (nejenom) na prdel, přijde vám taková situace jako ideální příležitost po vybarvení políčka "dobrej skutek" ve Foglarovo modrym životě...
Od tý doby nicméně zamykáme oba dva zámky na dveřích, někdy i mříž na schodech..lehce mi to komplikuje vztah s Laurou, která sice jako jediná bloody mana neviděla, ale o to víc vyšiluje. Běda tomu, kdo přijde domů a okamžitě za sebou nezamkne! Když mě jednou navštvili mexický bratři a já jim vyprávěla tuhle historku, propadla silnýmu podezření, že se smějeme jí (přitom jsme žertovali na účet jejího možnýho nechtěnýho těhotenství, pfff)...další den se dokonce zeptala, jestli jsme jí  část historie nezatajily. Just because you're paranoid doesn't mean they aren't after you, že jo. 
No, moc dlouhý to nebylo, ale už musím běžet, rychlý vínko volá. V pondělí je  volno, tudíž máme puente (most, rozuměj prodlouženej víkend), ráno vstáváme a vyrážíme na cesty...o cestování, denních strastech a kulturních rozdílech zas příště. Skoro určitě v úterý. Užijte si víkend, amigos..un besito (frajeři na chatu píšou 1b).