úterý 15. ledna 2013

Kde, s kym a za kolík?

No, tak je to tady..Moje pocity ohledně blogování momentálně oscilujou mezi Barneyho "This is so going to my blog!" a znechucením Hanka Moodyho "Hank hates you all". Nechci se tu ukájet nad svym pochybnym spisovatelskym nadáním, ale odpovídat individuálně na dotazy "hele, kde to vlastně vůbec seš?" a "já vim, že se Tě ptá hodně lidí, ale jak se máš?" mě poněkud vys...iluje (tímto však děkuju autorům výše zmíněných otázek, že se vůbec zajímají). Nevim, jestli bude frekvence přispívání trvale udržitelná, ale dneska mam celej den volno a koroduju tu už tejden, tak s chutí do toho...
(Nudný) odpovědi na několik základních otázek (já si to taky ráda ujasnim, to se nebojte):
1. Kde to teda jsem? Ve vnitrozemí, 200 km od Mexiko city. Oficiální název města je Santiago de Querétaro, používáme ale jenom [Keretaro]. Je to hlavní město stejnojmennýho státu (Mexiko se dělí na 31 států, plus federální distrikt). Únosný množství informací v češtině najdete i u tetičky wiki: http://cs.wikipedia.org/wiki/Santiago_de_Quer%C3%A9taro. Moje Lonely Planet praví, že kvůli nehezkejm předměstím bejvá považovaný za ošklivýho bráchu stříbrnejch měst. Vzniklo založením osady čmoudama kmene Otomí, brzy ho převzali Aztékové a v roce 1531 Španělové. Františkánský zvrhlíci tu měli misionářskou základnu pro celý Mexiko a jihozápadní USA. Na začátku 19. století se kreolové z širokýho okolí řádně načuřili a poslali španělský ptáčky do mů. V roce 1917 byla v Querétaru sepsána mexická ústava. Ráda bych taky uklidnila slabší povahy, že to tu neni VŮBEC nebezpečný. Je to 2. nejbezpečnější mexický město. Podle jakýhosi murder ratu (to zní dobře, co) v Querétaru připadá na 100 000 obyvatel 2,02 smolařů, přičemž průměr USA je 5. Pravděpodobnost, že mě někdo sejme (hahaha, nechte si ty sprostý vtípečky), je tady tudíž zanedbatelná. Víc se bojim okradení, ale to se mi stalo i v ČR, že jo.
2. Co tu vlastně dělam? Ležim v úterý v poledne v posteli a zvracim do kyberprostoru..Jako studentka VŠE si tu ale válim šunky na naší partnerský univerzitě se snadno zapamatovatelnym názvem Instituto Tecnológico y de Estudios Superiores de Monterrey, pracovně ITESM, častějc Tec. Ta v Mexiku patří k absolutní špičce a má snad 100 000 studentů a 30 kampusů po celý zemi, z kterejch jsem si mohla vybrat. Výběr ale probíhal ve zkouškovym před státnicema, tudíž jsem si tupě vybrala stejnej kampus jako většina lidí přede mnou, abych měla jistotu, že je to tu v klidu a učí tu předměty, který potřebuju..zatím ovšem rozhodně nelituju. Všechny dycky překvapí, že nejsem u moře, ale Querétaro je ideální výchozí bod pro cestování. Od školy jsem dostala jednorázově 15 kolíků na letenku a 10 hadrů na měsíc (ten hezkej pocit, když vám na účet najednou přijde 65 tisíc, bych chtěla zažívat častějc).
3. Proč zrovna Mexiko? Pochopitelně kvůli písničkám, který se mi k tomu hodí (Fixa, Tři sestry, Míša Tučný). A taky proto, že Španělsko je blízko a už mi tam ty 3 měsíce stačily...Víc mě lákala Argentina (asi se shodnem na tom, že stejky, víno a tango jsou víc sexy než indiánský skotačení  a nejobéznější národ na světě), ale 25% inflace a šišlavej přízvuk (plaža místo plaja, žo místo jo) trochu srážely dojem. Po prezentaci kolegy ze školy, kterej tu byl přede mnou a polovinu slidů věnoval jídlu, se mi udělalo jasno.

A dost, jednim vokem čumíte kolegyni na prdel, do učebnice nebo na seriál, tak vám radši dám prostor, abyste se tomu věnovali naplno...Budu moc ráda, když o sobě taky dáte nějakym způsobem vědět a budete mě zásobit novinkama z domoviny.


Žádné komentáře:

Okomentovat